Hubnutí, výmluvy, ALE...

05.10.2017

Víš, že bys se sebou měla něco dělat, to, co vidíš v zrcadle, není úplně podle Tvých představ, ALE máš málo času, děti potřebují péči, stále jsi v práci nebo jsi na to moc unavená? Tak co s tím? Vzdát to? NE!!

Jsem pořád v práci.

Všichni musíme pracovat, a přijde nám, že pořád, tak to prostě funguje. Myslíš že ty "vymakaný holky" nechodí do práce a jen se koukají do zrcadla nebo cvičí? Ne, tak to není, jde jen o to, vymyslet si plán, jak jít na věc. I do práce se dá vzít zdravý oběd nebo svačina, i na noční místo hladovění můžeš jíst výživné a dobré jídlo. Je jen na Tobě, rozhodnout se a začít. Dát tomu pár minut a do práce si vytvořit zdravou pomazánku, salát nebo oběd z domova místo toho, co Ti v práci nabízí. A pak si samozřejmě zacvičit, když je chvilka navíc (třeba do té otravné práce jít pěšky).

Mám děti.

To je prostě úděl nás žen, máme děti. Když je to miminko, vyžaduje hodně pozornosti, když jde do školky, vyžaduje hodně soustředění, když do školy, je toho hodně všeho. Tak to prostě s dětmi je. Hlavní je, nečekat, až to přejde, protože to nebude ani když odejdou z domu. Pokud tedy čekáš s hubnutím na to, až budeš mít od dětí klid, nedočkáš se. Raději zkus tuto výzvu využít. Že jsi doteď jedla špatně? Začni jíst zdravě, nejen kvůli sobě, ale hlavně kvůli dětem, aby časem neměly stejný problém jako ty a měly zdravý základ do života. Že s dětmi nejde sportovat? A co takhle dlouhé projížďky s kočárkem, které oceníte oba? Ve vyšším věku doma cvičení ne s vlastní vahou, ale s vahou dítěte, co po Tobě leze a nedá pokoj, alespoň nemusíš kupovat činky, a upgradovat je na těžší, to Ti dítě zprostředkuje samo tím, jak roste, a ještě ho to bude bavit. A celkově běhání za dětmi je dobrá aktivita.

Jsem unavená.

Obzvlášť teď na podzim se nikomu nic nechce dělat, protože jsou všichni unavení. Není to jen podzimem, lidé mají spoustu stresu, málo spí, hodně pracují a jsou neustále nervozni. K tomu tedy málo sluníčka. Jsem unavená, nemůžu cvičit. Hubnutí není o cvičení, je i o stravě. Ale vtip je v tom, že když začneš lépe jíst, máš i více energie právě na to cvičení (a další denní "radosti"). Takový klasický problém je, že se žena celý den honí, nenapije se, nenají se, a pak večer padne "na hubu". Je to tím, že je toho na ní moc? Možná. Ale z mé vlastní zkušenosti je to spíše tím, že nedokáže myslet sama na sebe a vyživovat své tělo, tím pádem přijde domů KO a je na odpis. Klasicky místo toho, aby se pořádně najedla a šla se pořádně vyspat, dá si na oslavu zvládnutého dne skleničku vína.

Nemám motivaci.

Pokud jsi začala číst tento článek, tak se sebou chceš něco dělat, takže vlastně motivaci máš. A kdo jiný by Tě měl motivovat než právě Ty? A kdo jiný s tím něco udělá než právě Ty? Není lepší motivace než to co chceš, za čím si stojíš a do čeho jdeš Ty naplno. Nejde o lidi okolo, kteří Ti docela trapně naznačují, že bys měla pár kilo shodit, nejde o ty kalhoty, do kterých se nevejdeš. Tvou největší motivací jsi Ty sama. Promysli si, co chceš, jak by ses chtěla cítit, a jak vypadat? K tomu není potřeba nějaký cizí člověk, co Tě bude cepovat ani fotka vyzáblé modelky na lednici. Opravdu jsi k tomu potřeba jen Ty. Tvé odhodlání, a Tvé cíle. Cítit se lépe, být méně unavená, mít krásnější postavu... a to vše jen pro Tebe, ostatní ať si trhnou nohou :)

Prostě nestíhám jíst a cvičit.

Jsme ženy, zvládáme spoustu věcí. Od vytvoření nového života, po to, sbírat ponožky po manželovi, které by spíše měly jít do biologického odpadu. Zasloužíme si chvíli na sebe. Ať už jde o přípravu zdravého jídla, které můžeme vařit stejně pro celou rodinu a tím podpoříme vlastně její zdraví, po to, najít si chvíli na pohybovou aktivitu. Nevař si zdravé blbosti, vař rovnou zdravě pro celou rodinu, i "obyčejná" jídla se dají uvařit zdravějším způsobem a nejlepší pohyb je přeci výlet s tvojí milovanou rodinou. Takže jak, že nestíháš? Naopak velmi boduješ. Jde jen o to, zvednout zadek z gauče, kde sedíš, a přemýšlíš proč NE a že bys začala ALE... A nakopnout se a začít naplno, bez výmluv a hlavně s radostí :)

Nechce se mi.

Zkus si sepsat věcí, které nechceš dělat. Nechceš jít do práce - stejně do ní chodíš, výstup z toho jsou peníze, nechceš uklízet byt - výstup z toho je, že doma je sice pořád bordel, ale dostaneš se z chodby do obýváku, pak se ti určitě ani nechce mýt nádobí (nebo dávat do myčky) - výstup z toho je, že je čisté nádobí, je z čeho jíst. Tak dobře, a když zhubneš a začneš jíst zdravě, jaký je výstup z toho? Budeš zdravější, krásnější, hubenější, vypadat mladší, budeš více atraktivní, moci si kupovat krásné oblečení, chlapi budou koukat a ženský asi taky, budeš sebevědomější, krásnější, štastnější... Už chápeš? Tohle není výzva k tomu, abys přestala mýt nádobí, ALE...


Kam dál?

Všimla jsem si, že mnoho lidí svádí svůj neúspěch s hubnutím na to, že jsou jednoduše zavodnění. Proto prvním krokem, který ve své hubnoucí snaze podniknou, je úprk do lékárny pro nějaký zázračný odvodňující preparát nebo detoxikační kůru. Vždyť přeci, když se odvodním, tak zhubnu. Za ta kila navíc nemůže to, že se jen válím na gauči a jím samé...

Spoustě z vás určitě leží v hlavě otázka, jak sakra konečně zatočit s těmi faldy na břiše. Někdo na to jde tak, že denně dělá tisíce sklapovaček, další vyřadí z jídelníčku přílohy a pečivo, ti odvážnější si rovnou nařídí hladovku a mnoho z vás jen smutně na internetu hledá jednodílné plavky, které tu tragédii schovají. Asi je vám jasné, že...

Vyřazení pečiva z jídelníčku je jedním z prvních kroků, které většina lidí, kteří se snaží zhubnout, podnikne. Věděli jste, že to ale vůbec není nutné? Že i při hubnutí si můžete dát křupavý rohlík nebo dobrou bábovku k odpolední kávě? Pojďme se dnes tedy podívat na to, jak to s pečivem opravdu je.