O mně
Kdo jsem a jaká byla má cesta?

Můj příběh

Jak jsem změnila nejen svou postavu, ale i celý svůj život.

Pro změnu životního stylu jsem se rozhodla v březnu 2016, rok po porodu syna. Byla jsem nešťastná ze svojí postavy, z toho jak vypadám a ještě ke všemu pořád unavená a bez energie. Řekla jsem si dost, něco se musí změnit, takhle to prostě dál nejde.

Začátky byly tak trochu pokus-omyl. Nevěděla jsem nic o makroživinách, kdy a co bych měla jíst, vlastně ani vhodné potraviny mě nenapadaly. Věděla jsem jen to, že dál nechci žit s více než 80ti kilogramy a věčnými depresemi.

První, co jsem změnila, byla četnost a rozložení jídla. Nevím, proč mě nenapadlo dřív, že naházet do sebe jednou za den pytlíkovou směs těstovin asi úplně rozumné není. 

Někdy jsem nejedla třeba dva dny, měla jsem dost starostí s malým, a jídlo pro mě byla ztráta času. Dále jsem začala vařit jídla ve zdravějších verzích - dle selského rozumu nesmažená na tuku, přidala jsem zeleninu, více mléčných výrobků a tak podobně. Krom stravy jsem se zaměřila i na aktivitu, delší procházky s kočárkem a pořídila jsem si permanentku do bazénu, kde jsem časem byla jako doma.

Sport mě začal bavit, na léto jsem si koupila nové horské kolo, stravu stále více vylepšovala podle různých článků a doporučení, až jsem zjistila, že jím vlastně šestkrát denně, a že toho spořádám asi tak desetkrát víc než na začátku. Toho bych se samozřejmě vyděsila, kdyby váha pořád pěkně nešla dolů.

Na podzim se hubnutí zastavilo, tak jsem se rozhodla, že musím něco začít dělat jinak. Našla jsem si na internetu cvičební program od amerického fitness trenéra (cvičení ve stylu HIIT) a pustila se do něj. Kila sice dolů nešla, ale tělo se pěkně zpevnilo. Dále jsem si načetla něco více o hlavních makroživinách, spočítala si, jak by to u mě mělo fungovat a byla jsem mile překvapená, že splňuji skoro na jedničku. Tedy až na sacharidy (tam asi vězela ta moje věčná únava).

V současnosti je moje váha cca 65 kilogramů, takže se mi podařilo tělu odlehčit více než o 15 kg. Během tohoto roku se stalo i to, že váha byla ještě níž (rekord byl 62), ale jak se říká, váha je jen číslo, takže když jsem začala tělo zpevňovat, svaly zapracovaly a váha se zase trochu vyhoupla.

Jako další krok jsem si udělala kurz výživového poradce nejen proto, abych se více vzdělala a pokročila zase o kus dál, ale také proto, že bych chtěla ostatním statečným maminkám a upracovaným ženám pomoci zabojovat tak, jako jsem zabojovala já.

Myslím, že to může zvládnout každý, když se do toho pořádně zakousne. Jde to i s malým nespavým dítětem, náročnou prací, bez stresu, bolesti a zbytečných nervů.

Hlavní je se rozhodnout, udělat první krok a začít!

Jsem členem aliance výživových poradců ČR.
Jsem členem aliance výživových poradců ČR.

Pokud máš nějaké dotazy, chceš poradit nebo nevíš, jak začít, můžeš mě kontaktovat.