Diastáza - rozestup břišních svalů. Hodně se o ní mluví v souvislosti s porodem, ale nemusí být způsobená jenom jím. Mohou ji mít také muži, děti nebo ženy, které nikdy nerodily. I když se o ní v poslední době začíná více mluvit a hodně žen ji začíná řešit, je i mnoho těch, kdo o ní nemá vůbec tušení a může jim to způsobit nemalé potíže nejen s hubnutím/postavou, ale také třeba zdravotní. Dnes jsem se tedy rozhodla sepsat takové základní informace, abyste zjistili, co to tedy ta diastáza je, jaké má příznaky a zda byste se na ni měli více zaměřit.
Jak už bylo zmíněno, jedná se o rozestup břišních svalů. Abych vám to nějak laicky vysvětlila, vlivem těhotenství, vyšší hmotnosti nebo třeba i nevhodných pohybových návyků, operace v břišní dutině se mohou břišní svaly "rozestoupit". Vznikne mezi nimi tedy taková mezera, což působí nejen esteticky nehezky, ale díky povoleným svalům to může přinášet i další obtíže.
Mezera mezi břišními svaly - ta je ale vidět spíše u štíhlých jedinců, pokud máte na břiše nějaký ten tuk (což má většina z nás) tak si jí na první pohled vůbec nemusíte všimnout a pravděpodobně nebude vidět.
Vypouklé břicho - to je většinou naopak znát velmi dobře, hodně žen ho popisuje tak, že "vypadají pořád jako těhotné" nebo "po jídle vypadám jak těhotná" případně "zhubla jsem, ale břicho je pořád stejně veliké a neforemné".
"Vyvalené" břicho při cvičení - pokud se snažíte posilovat břišní svaly, a vidíte, že se vám při nich dělá na břiše taková vyklenutá "boule", může to být zase známka diastázy, protože svaly nepracují správně a neudrží břicho ploché tak, jak by mělo být. To je také jeden z důvodů, proč se při problémech s diastázou nebo celkově brzy po porodu klasické posilování břišních svalů vůbec nedoporučuje.
Bolesti zad - hlavně v oblasti beder z důvodu oslabení hlubokých břišních svalů a tím pádem i celého hlubokého stabilizačního systému (tohle vídám často hlavně u maminek, ale samozřejmě to může trápit i ostatní). Případně i bolesti hlavy (migrény), kloubů, kyčlí i celé páteře.
Inkontinence - vzhledem k oslabeným břišním svalům a také svalům pánevního dna prostě hluboké svaly nepracují tak, jak je potřeba (zase častý problém maminek po porodu). Můžou nastat i problémy při sexu či s bolestivou menstruací.
Problémy s trávením - funkce břicha je totiž narušená, může tak docházet například k refluxu, zácpě atp.
Tady je ještě nutno poznamenat, že tyto příznaky nemusí nutně hned znamenat přímo diastázu, ale pouze to, že máte povolené hluboké břišní svaly a pánevní dno. Například po porodu je to velmi časté, proto první na co byste se hned po porodu pro ploché břicho měli zaměřit není začít dělat sedy lehy, ale naopak se soustředit právě na hluboký stabilizační systém, abyste si případně diastázu nezpůsobili, i když ji aktuálně nemáte, nebo ji nezhoršili a nezafixovali, pokud ji máte. A také proto, abyste pak klasické cviky mohli provádět správně, bez případných bolestí zad a se zapojeným břichem. A tím pak samozřejmě celou postavu včetně něj hezky zformovali a břicho bylo pěkně ploché - při cvičení, po jídle a prostě pořád.
Poporodní rozestup břišních svalů je běžný jev. Svaly se při těhotenství prostě rozestoupit musí (aby se v břišní dutině vytvořil dostatek místa pro miminko), a naopak by se v ideálním případě také měly do 9ti měsíců po porodu zase hezky stáhnout. Bohužel ne každá z nás má to štěstí, že se tento "problém" vyřeší sám. Vliv na to má například to, jakou váhu mělo vaše dítě, jaký je váš věk, o kolikáté těhotenství se jedná, jakou váhu a jak aktivní jste před těhotenstvím byli a také třeba genetika. Častý problém s diastázou bývá také po císařském řezu nebo když čerstvá maminka začne brzy po porodu břicho posilovat a tím si diastázu zafixuje a případně i zhorší.
Pokud máte pocit, že diastáza by mohl být váš problém, nejlepší je navštívit odborníka (fyzioterapeuta), který se na vás podívá a zjistí, jak jste na tom. Můžete se ale tak informativně zkusit otestovat i doma. Lehnete si na záda, pokrčíte nohy a pak se zvednete kousek od země (bez opory například rukou) aby se přímý břišní sval zatnul. Je to vlastně jako byste dělali sedy - lehy. V téhle pozici prohmatáte konečky prstů celou délku břišního svalu od stydké kosti až k hrudníku. Podle toho, kolik prstů se vám mezi svaly vejde, se pak udává velikost diastázy. Obecně se uvádí, že do cca 1,5 - 2prstů je v normě, nad dva prsty už je dobré ji začít řešit. Po pravdě se to takhle ve článku špatně popisuje, ale když se podíváte na YouTube, najdete tam několik návodů, jak na to.
Jak už jsem psala v předešlém odstavci, pokud diastázu máte nebo si myslíte, že byste mít mohli, je nejlepší zajít za odborníkem, který vám ukáže ty správné cviky, srovná vám držení těla a naučí správný dechový stereotyp.
Budete se tedy soustředit hned na několik věcí, které sice vypadají vcelku jednoduše (cvičení na diastázu není časově ani fyzicky náročné), ale kouzlo je v tom je dělat denně, správně a dlouhodobě. Což už samozřejmě tak jednoduché není.
soustředit se na správné držení těla
správně dýchat (brániční dýchání, ne dýchání do břicha nebo hrudníku)
posílení hlubokých břišních svalů a svalů pánevního dna (středu těla)
dodržování správného dýchání a zapojení břicha po celý den i při běžných činnostech a samozřejmě i při sportu.
Neposilovat klasicky břicho - takže žádné sklapovačky, planky atp., nehodí se dokonce ani některé cviky z jógy či pilates.
Neskákat - a není tím myšleno jen třeba švihadlo či trampolína, ale také třeba běh, aerobic atp.
Celkově vynechat cviky, ve kterých břicho neudržíte ploché, ale dojde u nich k jeho vyklenutí dopředu.
Doufám že se mi tak nějak podařilo vám objasnit, co to diastáza je a co se s ní dá a naopak nemá dělat. Časem mám pro vás připravené další články a informace, ale myslím, že pro počáteční představu jsem toho napsala ažaž. Přeji krásná plochá bříška vám všem!
Všimla jsem si, že mnoho lidí svádí svůj neúspěch s hubnutím na to, že jsou jednoduše zavodnění. Proto prvním krokem, který ve své hubnoucí snaze podniknou, je úprk do lékárny pro nějaký zázračný odvodňující preparát nebo detoxikační kůru. Vždyť přeci, když se odvodním, tak zhubnu. Za ta kila navíc nemůže to, že se jen válím na gauči a jím samé...
Spoustě z vás určitě leží v hlavě otázka, jak sakra konečně zatočit s těmi faldy na břiše. Někdo na to jde tak, že denně dělá tisíce sklapovaček, další vyřadí z jídelníčku přílohy a pečivo, ti odvážnější si rovnou nařídí hladovku a mnoho z vás jen smutně na internetu hledá jednodílné plavky, které tu tragédii schovají. Asi je vám jasné, že...
Vyřazení pečiva z jídelníčku je jedním z prvních kroků, které většina lidí, kteří se snaží zhubnout, podnikne. Věděli jste, že to ale vůbec není nutné? Že i při hubnutí si můžete dát křupavý rohlík nebo dobrou bábovku k odpolední kávě? Pojďme se dnes tedy podívat na to, jak to s pečivem opravdu je.
Jíte zdravě, zmenšili jste porce, jíte z malého talířku a k večeři už jen zeleninu, ale nic se neděje. Ještě tedy pro jistotu přestanete jíst pečivo a koupíte nějaké tabletky, které spalují tuk. Pořád nic. Zkoušíte zadávat do kalorických tabulek, hlídáte vše co sníte, přidáte na cvičení a váha najednou ještě vyleze nahoru. Už máte pocit, že...
